Cushingův syndrom (hyperadrenokorticismus)

Publikováno s laskavým svolením Jany Ježkové ml. glenalbyn@gmail.com

Podle zahranicních pramenu zpracovala Jana Ježková ve spolupráci s MVDr. Janou Pelikánovou Cushingův syndrom, neboli hyperadrenokorticismus je stav, kdy nadledviny produkují nadměrné množství hormonů - glukokortikoidů (kortizol, kortikosteron) a mineralokortikoidů ( aldosteron ). Vyskytuje se u psů středního a pokročilejšího věku (neiatrogenní), častěji jsou postiženi jedinci samičího pohlaví a onemocnění bývá diagnostikováno spíše u psů menších plemen.

Genetické dispozice byly pozorovány u těchto plemen:

• Pudl
• Jezevčík
• Bostonský teriér
• Boxer
• Německý ovčák
• Skotský teriér

Onemocnění může mít různé příčiny, zjednodušeně lze uvést následující:

• nádor kůry nadledvin
• nádor hypofýzy
• nebo může být příčina iatrogenní (důsledek nadměrného používání a nesprávného dávkování glukokortikoidů, např. prednisonu nebo dexamethasonu, při léčbě různých jiných chorob, jakou jsou alergie, kožní problémy apod.)

Příznaky:

Vzhledem k tomu, že při Cushingově syndromu nedochází v počátku k žádným dramatickým projevům jako jsou zvracení, průjem, bolest, záchvaty, krvácení, není snadné onemocnění rozpoznat. Charakteristickými příznaky jsou řídnutí srsti, slabá pigmentovaná kůže, často i zánět kůže, dále zvýšený příjem tekutin a s tím spojené nadměrné močení, nápadné zvětšení břicha a úzké nožičky, zvýšená žravost, celková slabost. Dalšími příznaky jsou úbytek svalové hmoty, vysoký krevní tlak, dýchavičnost. V praxi je běžné, že majitel si zpravidla všimne, že něco není v pořádku, až když se pes začne pomočovat nebo začne vyžadovat častější venčení, což může být u starších zvířat přisuzováno projevům stárnutí.

Diagnóza:

Diagnóza Cushingova syndromu se provádí na základě klinického vyšetření, vyšetření krve a dalších testů. Jakmile je onemocnění diagnostikováno, je třeba určit, co je příčinou - zda je to nádor nadledvin, či hypofýzy, či zda je příčina iatrogenní, nebo ještě jiná. K tomu slouží řada dalších testů vč. rentgenového a ultrazvukového vyšetření.

Léčba:

V případě nádoru nadledvin lze provést jeho chirurgické odstranění. Nádor se zpravidla nachází pouze na jedné z obou nadledvin, která následně produkuje nadměrné množství kortizonu / hormonů, zatímco druhá žláza produkuje nedostatečné množství. Poté, co je nádor spolu s postiženou ledvinou odstraněn, je zapotřebí podávat glukokortikoidy až do doby, kdy zbylá nadledvina začne produkovat normální množství. Je-li nádorem postižena hypofýza, není chirurgické řešení možné. V tomto případě se léčí pouze symptomy, nikoliv nádor samotný. Terapie spočívá v podávání léků, které pomohou psovi zlepšit kvalitu života.
U iatrogenní příčiny spočívá léčba v postupném snižování dávek kortikoidů až k jejich úplnému vysazení. Náhlé přerušení dávek může vyvolat zvracení, průjem, vaskulární problémy nebo dokonce i smrt.
Pokud zůstane onemocnění bez léčby, u psa se může rozvinout diabetes, může dojít k selhání srdce, jater, ledvin, k chronickým poruchám, jako jsou např. snížená činnost štítné žlázy, infekce kůže, uší, dásní, očí nebo močového měchýře. Jestliže je pes starší (více než 6 let) a vykazuje podobné příznaky, měl by být vyšetřen u veterináře. Pokud je léčba zahájena včas, může v případě nádoru nadledvin a u iatrogenní příčiny dojít k úplnému vyléčení. U nádoru hypofýzy je možno oddálit konec a potlačit symptomy.