Luxace pately

Podle příčiny vzniku dělíme luxaci čéšky na:

• vrozenou
• traumatickou

Při vrozené luxaci čéšky vznikají v průběhu růstu psa na pánevní končetině anatomické deformace. Dojde-li k přemístění čéšky mimo žlábek, hovoříme o luxaci čéšky. Čéška se může přemístit směrem dovnitř kolena (mediální luxace) nebo vně kolena (laterální luxace).V těžkých případech je málo nebo není vůbec vyvinutý žlábek stehenní kosti, ve kterém čéška za normálních podmínek "sedí". Změny na kostech jsou tedy nejdůležitější pro vznik vrozené luxace čéšky, následně se vyvíjejí změny na měkkých tkáních, zejména na kloubním pouzdru.

Postup stupňování luxace čéšky (podle Singletona):

• 0 - koleno bez luxace čéšky
• 1 - občas nezatěžovaná končetina, čéšku luxujeme snadno manuálně (čéšku přemístíme z jejího fyziologického umístění snadno pomocí tlaku prsty), čéška se po luxaci sama vrací do normální pozice, bez krepitace, minimální nebo žádné změny kosti holenní
• 2 - nejčastěji nezatěžovaná končetina, někdy zatěžovaná v polo-ohnutí, luxace čéšky je střídavá, luxovaná čéška se vrací do původní polohy manuálně nebo otočením kosti holenní, z normální pozice luxuje čéška ohnutím kolena, luxace je možné dosáhnout i manuálně nebo otočením kosti holenní, po luxaci není výrazná tendence ke spontánnímu návratu do normální polohy, krepitace (chřestění, šelest způsobený třením ploch)
• 3 - trvalá luxace, kterou lze při natažení končetiny manuálně navrátit do normální polohy, po repozici znovu luxuje, nezatěžovaná končetina nebo zatěžování v polo-ohnutí, ohnutí a natažení vede k odtažení hlezna, mělká až plochá kladka kosti stehenní
• 4 - trvalá luxace bez možnosti repozice, kladka kosti stehenní chybí nebo je konvexní, nezatěžovaná končetina nebo zatěžování v polo-ohnutí

Klinické příznaky

U 1. stupně luxace se zpravidla nesetkáváme s výraznými příznaky, takže tento stupeň bývá spíše náhodným nálezem při vyšetření u veterinárního lékaře. Pokud se příznaky vyskytnou, jedná se o příležitostné zvednutí postižené končetiny na několik vteřin a následnou normální chůzi. Vyšší stupně luxace pately se už projevují výrazněji – jedná se o kulhání různé intenzity, rotace končetiny ve směru luxace, často pozorujeme pravidelné nadnášení končetiny, které je mnoha majiteli psů považováno za zcela normální a přitom je to jeden z typických příznaků luxace pately. V těžkých případech, zejména u 4. stupně luxace, dochází k deformitě končetiny, a pokud je postižení oboustranné, pes se pohybuje velmi obtížně a není schopen se postavit vzpřímeně na pánevní končetiny. Příznaky pozorované při luxaci pately jsou způsobeny jednak bolestí vyvolanou samotným vykloubením a také omezenou funkčností kolenního kloubu. Problémem při neléčené luxaci je i osteoartróza, vzniklá následkem opakovaného dráždění chrupavky vyklubující čéškou a nerovnoměrné zatížení kolenního kloubu.

Terapie

Při lehčím postižení, které není doprovázeno žádnými klinickými příznaky popsanými výše, je možná konzervativní léčba, která spočívá v klidovém režimu, u traumatické luxace je možný i fixační obvaz. Z používaných léků je vhodné použití tzv. chondroprotektiv, která omezují vznik osteoartrózy – přípravky s obsahem glukosaminu, chontroitinu, kolagenu a MSM. Pokud pacient s luxací pately vykazuje klinické příznaky je jednoznačně doporučitelné chirurgické řešení. Při operaci luxace pately provádíme zpravidla kombinaci několika operačních technik, které mají za úkol fixovat čéšku v normální pozici a navrátit anatomické poměry v kolenním kloubu co nejblíže optimálnímu stavu. S případnou operací není nutné vyčkávat do dospělosti, naopak těžší stupně luxace je vhodnější operovat co nejdříve jako prevenci vzniku závažných deformit.