Historie kavalír King Charles španělů

Každý web chovatelských klubů psů má i stránku s historií plemene. Je to něco jako povinnost. Domníváme se, že stránka s historiií patří k těm nejméně navštěvovaným. Většinou se tam dočtete to, co už dávno víte, nebo je tam toho tak žalostně málo, že to spíš vypadá, že plemeno žádnou historii nemá. To, že lidé nemají o historii plemene zájem, je veliká škoda. Připravují se o úžasné dobrodružství objevování minulosti. Na druhou stranu prostor, který má autor k dispozici je tak malý, že nemá šanci zajít do podrobností, vytáhnout zajímavosti... Místo několika odstavců textu, který byl už mnohokrát publikován a jen zlehka se dotknul pár míst v historii kavalírů, vám pouze trošku pootevřeme dveře. Třeba vás to zláká a začnete pátrat sami.

15. století

Zaměřeno na psa:

Tohle je první pohled na historii našeho plemene. Záleží jen na vás, kde budete chtít začít. Třeba u vlka šedého, který je tím nejvzdálenějším prapradědem našich kavalírů. Nebo můžete začít u malých španělů. Tito psíci byli po dlouhá staletí svými majiteli zbožňováni a vysoce ceněni. Když se ohlédneme do minulosti, najdeme o nich první písemné zmínky okolo roku 1570. Byli popisováni jako psíci, kteří se díky své roztomilosti zapsali do srdcí majitelů. Vyskytovali se v různých barvách, nejčastěji v hnědo-bílé, černo-bílé a černé. Jejich vzhled byl velmi odlišný od toho, jak je známe dnes. Měli špičatější tlamu, uši a nohy měli silně osrstěné a ocas nosili hodně vysoko.

A nebo začněte v roce 1848. V tomto roce vychází kniha The Dog, kterou napsal William Youatt a ve které jsou tihle malí španělé rozděleni na dvě plemena: Blenheim španěly a King Charles španěly.

Díky tomu, že tihle psi byli oblíbeni u šlechty a zámožnější vrstvy lidí, máme k dispozici velké množství obrazů, na kterých můžeme sledovat "exteriérový" vývoj našeho plemene.

16. století

17. století

18. století

19. století

Pokud vás staré obrazy zaujaly, neváhejte a sežeňte si knihu The Cavalier King Charles Spaniel A Tribute In Art od Barbary Garnett-Wilson. Je to nejucelenější sbírka obrazů malých španělů a kavalírů.

Rok 1926 je pro naše plemeno velmi důležitý, dochází v něm totiž k prvním krokům, které následně vedly k rozdělení plemene na dvě; Cavalier King Charles Spaniely a King Charles Spaniely. Od tohoto data už máme k dispozici jména a fotografie pradědů našich současných kavalírů. Ann's Son, Little Dorith of Ttiweh, Daywell Roger; to jsou ti první, slavní kavalíři.

Historie kavalírů v naší vlasti začíná v roce 1975, kdy k nám byl přivezen z Anglie první pár těchto úžasných psíků. McGoogans Munroe a Janet of Sunningdale, tato dvě jména najdete ve spoustě článků, ale také i ve velké většině rodokmenů českých kavalírů.

Zaměřeno na člověka:

S kavalíry je spjato také mnoho slavných osobností, historek a zajímavostí. Zapátrejte a budete překvapeni. Nejsou to jen stuartovci, angličtí králové Karel I. a Karel II., byť po druhém z nich mají kingové a kavalíři jméno. Není to jen šlechta, která až do poloviny 19. století hojně využívala toto plemeno jako lovecké psy - slídiče. Narazíte na jména jako Johannes Caius, lékař královny Elizabeth, který je popisoval jako přítulné a jemné španěly. Biskup Burnet, z jehož zápisků víme, že malého španěla měl král Karel II. i na smrtelné posteli, když mu biskup uděloval poslední pomazání. Marie Henrietta, sestra Karla II. zase přivezla do Anglie černé španěly z Francie. Král James II. je zase známý tím, že když jeho loď ztroskotala u skotského pobřeží zvolal: "Zachraňte psy! ... a vévodu z Monmouth." Ano, jeho prioritou byli právě naši malí španělé.

Plukovník Churchil, který se později stal prvním vévodou z Marlborough, zase patří mezi první "opravdové" chovatele tohoto plemene. A právě s jeho manželkou se pojí známá pověst o tom, že když netrpělivě očekávala manželův návrat, trávila hodně času se svou hnědo-bílou fenkou na klíně. Nervózně přejížděla palcem ruky po její hlavě. Fenka později porodila 5 štěňat a všechna měla na hlavě malou hnědou skvrnu, připomínající otisk palce. Jedná se opravdu jen o pověst, která nemůže být z historických důvodů pravdivá, ale nic to neubírá na jejím kouzlu.

Když se řekne kavalír a nebo king, každý si vzpomena na stuartovce, ale rod Marlborough udělal pro toto plemeno víc, než kdokoliv jiný. Malí španělé ze zámku Blenheim, sídla rodu Marlborough, byli opravdu výjimeční a díky tomu se také dostali do již výše zmíněné knihy The Dog, kterou napsal William Youatt.

Při pátrání určitě narazíte i na Edwarda VII., díky jehož intervenci se musel Kennel klub podřídit a English Toy Spaniel klub byl přejmenován na King Charles Spaniel klub, právě po Karlovi II. Rosewell Eldridge, další postava, kterou nemůžeme minout. Díku němu totiž došlo k "znovuzrození" původních malých španělů, jak je známe ze starých maleb. Eldridge je ten muž, který na Cruftových výstavách v letech 1926 a 1927 vypsal inzerát s cenou 25 liber pro King Charles španěla "starého typu". A to je počátek odděleného chovu kavalírů a kingů.

Jako základ pro vaše pátrání doporučujeme úžasnou knihu The Cavalier King Charles Spaniel - The origin and Founding of the Breed, kterou napsali Tina a Dennis Homes.

Zaměřeno na výstavy:

Výstavy a chov čistokrevných psů k sobě prostě patří. A i tohle může být váš výlet do historie. Pokud jde o kavalíry a prezentaci těch nejlepších z nejlepších, tak ty nehledejte na Evropské výstavě psů, ani na Světové výstavě psů. Tu absolutní špičku najdete na Crufts v Anglii, nebo na Westminster dog show v USA. Obě výstavy mají zajímavou historii a rozhodně stojí za prozkoumání. Co však rozhodně nesmíte vynechat, to jsou anglické klubové výstavy kavalírů.

Jestli si myslíte, že v historii výstav vlastně na nic zajímavého nemůžete narazit, mýlíte se. A nemusíte se bát, že by na těch nejstarších výstavách chyběli předchůdci kavalírů. Nejstarší výstavy psů malých a středních plemen se v Anglii odehrávaly v hospodách londýnské čtvrti East End. V Kennel klubu najdete slavný obraz jedné z těchto výstav s názvem Early canine meeting. Je na něm zobrazena scéna z hospody Jimmy Shaw's Queen's Head z roku 1855. Na výřezu z tohoto obrazu vidíte i malého, bílohnědého španěla.

Narazíte na spoustu zajímavostí, můžete porovnat jak se posuzovalo a v jakém prostředí v začátcích výstav psů. Co třeba pohled do kruhu kavalírů na výstavě Crufts v roce 1957?

Narazíte i na spoustu fotografií z anglických klubových výstav. Třeba hned ta první. Konala se ve čtvrtek 29. srpna 1946 na pozemcích School of Drama, Alveston, Stratford nad Avonem.

A při srovnávání minulosti a současnosti se vám může podařit dát dohromady opravdu zajímavé dvojice snímků. Tady máte dva pohledy na kavalíry a kingy na zámku Blenheim. První je z roku 1898 a druhá ze slavné Blenhein show z roku 2010, tedy rozdíl 112 let.

Tak co, nalákali jsme vás? Ohlédnout se zpět určitě stojí za to.